V Selské revue, oborovém časopisu Asociace soukromého zemědělství ČR, právě vyšel článek s názvem „Českým farmářům by pomohla městská potravinová politika a podpora místních samospráv“. Text je výsledkem spolupráce mezi akademickým výzkumem a praxí, konkrétně poděkováním kanceláři ASZ ČR za pomoc při hledání farmářek do terénního šetření. Článek ukazuje, jak může být výstup z výzkumu využit ve prospěch těch, kterých se nejvíce týká – konkrétně malých a rodinných farem.
Autorka článku, výzkumnice a urbanistka Marie Pixová, v textu shrnuje závěry ze společné akademické studie s Christinou Plank (Pixová & Plank 2024, Agriculture and Human Values), v níž se zabývají tím, proč česká města zatím nevyužívají plně potenciál potravinové politiky na úrovni samospráv – a proč je to škoda.
Proč právě teď?
V kontextu klimatických změn, energetické a geopolitické nejistoty, zranitelnosti globálních dodavatelských řetězců a rostoucí inflace se ukazuje, že centrální řešení nestačí. Města po celém světě přebírají iniciativu a aktivně se zapojují do budování odolnějších, lokálně ukotvených potravinových systémů.
V České republice je ale napojení mezi městskými samosprávami a lokálními farmami stále velmi slabé. Městské úřady často nemají potravinovou politiku ve své agendě vůbec, a pokud ano, většinou ji vnímají jen skrze sociální nebo zdravotní rámec. Potraviny jsou přitom zásadní politické téma – a jejich původ, distribuce a kvalita ovlivňují zdraví obyvatel, životní prostředí, krajinu i ekonomiku.
Co může městská potravinová politika změnit?
Autorky článku ukazují, že potravinová politika na úrovni obcí a měst může pomoci:
-
zlepšit přístup obyvatel k dostupným a čerstvým potravinám,
-
posílit ekonomickou soběstačnost malých a rodinných farem,
-
podporovat biorozmanitost a omezit závislost na dovozu a průmyslové produkci,
-
a také přispět k řešení klimatické krize, a to prostřednictvím zkrácení potravinových řetězců, regenerativního hospodaření a posilování komunitních vazeb.
Městská politika může zahrnovat celou řadu opatření – od podpory farmářských trhů, komunitních zahrad a městských farem, přes školní stravování s lokálními potravinami, až po strategické plánování využití městských pozemků a výběrová řízení na dodavatele veřejného stravování.
Akademie v terénu
Článek v Selské revue není jen odborným shrnutím – je také příkladem toho, jak mohou univerzity naplňovat svou tzv. třetí roli: být prospěšné společnosti skrze sdílení znalostí a aktivní zapojení do veřejných debat. Jde také o aplikaci přístupů politické ekologie na úrovni měst – tedy zkoumání toho, jak je přístup k půdě, vodě a potravinám nejen otázkou ekologie, ale i moci, politiky a nerovností.
Co se daří u nás?
V České republice se v posledních letech objevují první vlaštovky – ať už jde o komunitní zahrady, zázemí pro městské farmy nebo lokální potravinové iniciativy. První farmářské trhy vznikly v roce 2009 v Praze, kde zároveň proběhly i první snahy o vytvoření potravinové strategie. Mezi pozitivní příklady patří vznik participativního plánování v oblasti městského zemědělství, jako je projekt MetroFarm nebo iniciativy organizací jako AMPI, Semínkovna nebo Kokoza.
Města mají potenciál být motorem změny – pokud se rozhodnou potravinovou politiku brát vážně. A my jsme tu od toho, abychom jim na té cestě pomohli.
Doporučujeme k přečtení: článek Českým farmářům by pomohla městská potravinová politika a podpora místních samospráv publikovaný v Selské revue 2025
