Autor: Tomáš Uhnák (Celý článek vydala Sedmá generace)
Proč farmářské klastry a co jsou zač?
Farmářské klastry – tedy geograficky soustředěné sítě ekologických zemědělců – představují velmi slibný model spolupráce. Vycházejí z myšlenek ekonoma Michaela Portera, který už v 90. letech upozorňoval na sílu společného sdílení zdrojů, know-how i techniky mezi konkurencí. Klastry totiž pomáhají farmám lépe reagovat na tržní výkyvy, snižovat náklady a posilovat stabilitu ve chvílích krize .
Tento model je běžný v západní Evropě. V Česku sice existuje přes 110 klastrů různých oborů, ale teprve nedávno vznikl první skutečný farmářský klastr – a zároveň první BIO region v ČR, v oblasti Velkých Hostěrádek.
Bio-region Velké Hostěrádky – pilotní projekt na 2 500 ha
V rámci evropského projektu H2020 FRAMEwork se do klastru zapojilo devět ekologických farem různých velikostí – od sociálního podniku Jasan (pár hektarů) až po větší polní farmy (desítky až stovky ha).
Společným cílem bylo posílit biodiverzitu v celé krajině, nejen na jednotlivých pozemcích. Zapojení ornitologické expertízy a ideová nadšení farmářů vedly k rychlému úspěchu – například hnízdní boxy pro poštolky byly obsazeny už v prvním roce.
Biodiverzita, efektivita, inovace
Epicentrem klastru se stala Ekofarma PROBIO, která díky optimalizaci půdních bloků získala prostor pro mimoprodukční plochy. Ty podporují biodiverzitu a zároveň zvyšují efektivitu hospodaření a snižují provozní náklady.
Výzkumný tým ČZU (mj. docent Zagata) popisuje klastr jako experimentální nástroj transformace identity farmářů – sdílení zkušeností, společné problémy a cíle vedou ke skutečným změnám praxe.
Reálné dopady v krajině
Dle posledního výzkumu z roku 2025 zemědělci zaznamenali za čtyři roky soustavného úsilí:
-
nárůst počtu ptáků, hmyzu, žab a užovek,
-
pokles škůdců typu hrabošů,
-
obecně vyšší výskyt biodiverzních druhů díky přítomnosti ekologických farem.
Mezi opatření patřila výsadba stromů a keřů na hranicích polí, budky pro ptactvo, zvýšení prostupnosti krajiny, zařazení meziplodin a podsevů, a redukovaná orba či přechod na bezorebné technologie – to vše podporovalo regenerativní zemědělství a odolnost ekosystému.
Komunitní přínosy i vzdělávací hodnoty
Farmářský klastr umožnil vznik sedmikilometrové biodiverzitní naučné stezky, která propojuje farmy a nabízí veřejnosti inspiraci i vhled do ekofarmingových praktik. Projekt mohl vzniknout díky aktivní podpoře starostky Aleny Vávrové.
Farmáři si zároveň pochvalují možnosti sdílení techniky, skladových kapacit, společných nákupů vstupů (osiva, obaly), které zvyšují ekonomickou efektivitu, ale i sociální soudržnost.
Závěrem: Farmářské klastry jako pilot zveličují možnosti ekologického zemědělství i propojování regionů, institucí a společnosti. Představují reálnou cestu k biodiverzitě, společenskému rozvoji i zemědělcův udržitelnosti.
(Celý článek vydala Sedmá generace)
Foto: Martin Matěj. BIO region Velké Hostěrádky
