V únoru jsem v rámci environmentálních studií na Univerzitě BOKU ve Vídni obhájila svoji magisterskou práci, ve které jsem se zabývala rolí komunitou podporovaného zemědělství (KPZ) v transformaci třetího českého potravinového režimu směrem k větší udržitelnosti, spravedlnosti, soběstačnosti a odolnosti. Práci mi vedla Christina Plank a Michaela Pixová, které se tomuto tématu věnují už delší dobu v rámci projektu Food Alternatives. Spolupracovala jsem také s odborníky z neziskové organizace AMPI, kteří iniciativy KPZ v Česku různými způsoby podporují a při psaní práce mi s rozhovory moc pomohli.
Pro environmentální studia jsem se rozhodla z toho důvodu, že fungování světa, ve kterém moje generace vyrostla už není udržitelné a je potřeba hledat a zkoušet nové alternativy. KPZ takovou alternativu představují, a proto mi přišlo zajímavé se tomuto tématu věnovat v mé diplomové práci. Způsob produkce a distribuce potravin je zásadní téma pro každou společnost. Podle mého názoru je důležité se jím zabývat a snažit se hledat způsoby, jak zajistit přístup ke kvalitním potravinám co největší části populace. Zároveň je klíčová péče o půdu a ekosystémy, které produkci potravin umožňují. Charakteristikou současného potravinového systému v České republice je industrializace zemědělství, pro kterou je typické nadměrné používání těžkých strojů a agrochemikálií. Tento proces má za následek degradaci půdy, znečištění vodních zdrojů a ztrátu biodiverzity. Mnoho potravin, které jsou produkovány nemají vysokou kvalitu a pro lidské tělo mohou být v nadměrném množství velmi škodlivé (např. průmyslově zpracované potraviny).
Komunitou podporované zemědělství představuje alternativní způsob produkce a distribuce potravin, ve kterém komunita aktivně podporuje fungování farmy, čímž se vytváří vzájemně prospěšný vztah mezi odběrateli a farmáři. V České republice funguje okolo 100 KPZ iniciativ, což je ve větším detailu krásně zpracováno na stránce Adresář farmářů, kde je možné vyhledat nejbližší KPZ v okolí. Členové KPZ podporují české farmáře tím, že si na začátku sezony předplatí podíl zeleniny, který si vyzvedávají pravidelně jednou za týden nebo 14 dní. Farmáři tím zajistí stabilní odbyt produkce a konzumenti zase ocení vysoce kvalitní a zdravou zeleninu, která byla vypěstována s ohledem na životní prostředí. Okolo KPZ se také přirozeně vytváří komunita podobně smýšlejících lidí, kteří by se za jiných okolností pravděpodobně nepotkali.
Při psaní práce a vedení rozhovorů mě příjemně překvapila schopnost lidí se organizovat a spolupracovat na základě společných hodnot. Farmáři a koordinátoři věnují KPZ spoustu času a energie, což jsou v dnešní době možná nejvzácnější komodity. KPZ jsou pro mě důkazem, že je možné dělat věci jinak a že lidská kreativita a schopnost vymýšlet nové způsoby fungování dokáže vyřešit spoustu problémů, kterým dnešní společnost čelí. KPZ zatím v potravinovém systému stojí spíše na okraji, představují ale zajímavou a udržitelnější alternativu pěstování zeleniny. V budoucnu by mohly vznikat další alternativní způsoby produkce a distribuce potravin, které by byly ohleduplnější k životnímu prostředí a posilovali by potravinovou soběstačnost Česka.
Pokud vás zajímá víc, celou diplomovou práci si můžete stáhnout a přečíst ZDE.
Napsala: Veronika Nováčková