Zpráva Jany Vaníčkové ze setkání Wanderschule v Budapešti
V listopadu 2025 se v Budapešti konalo mezinárodní setkání zástupců biodynamických hnutí ze severní, střední, východní i jižní Evropy. Navázalo na loňské setkání v Praze a proběhlo pod hlavičkou svobodné mezinárodní školy pro biodynamiku Wanderschule (wanderschule.world). Českou republiku a Slovensko zde zastupoval spolek Demeter CS.
Ústředním mottem setkání byla věta: „Good food is foundation of healthy society“ – Dobré jídlo je základem zdravé společnosti.
AMPI zazněla v Budapešti
Zástupci Litvy a Polska na setkání připomněli mimo jiné i spolupráci s AMPI na tvorbě pracovních listů a videí o biodynamickém zemědělství v rámci projektu EDEN. Ten ukazuje, že kvalitní materiály pro školy i veřejnost mohou vznikat právě díky mezinárodní spolupráci lidí, kteří sdílejí podobné hodnoty.
Severská profesionalita a nadšení jihu
Severské země (např. Švédsko) inspirovaly profesionalitou, kterou na poli biodynamiky vybudovaly za desítky let – mají rozvinutá komunitní centra, farmy, fungující politickou lobby i silný trh s biodynamickými produkty. Zároveň ale zaznívala obava, že hnutí stárne a chybí mladší generace.
Opačný pól představovaly země jižní Evropy a Pobaltí – Řecko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko. Tam biodynamické organizace často teprve vznikají a trh s certifikovanými produkty Demeter je minimální. Přesto zástupci těchto zemí sršeli nadšením a energií – i bez silného institucionálního zázemí se snaží biodynamiku rozvíjet, pořádat kurzy a propojovat farmáře.
Tradičně silnou pozici mají Slovinsko a Chorvatsko. Ve Slovinsku mají jednotlivé biodynamické spolky dohromady tisíce členů. V Chorvatsku se podařilo získat pro kraj Donji Kraljevec prestižní certifikaci Biodistrict Ecoregion – významnou roli zde hraje Centrum Rudolfa Steinera. Podobný ekoregion existuje také ve švédském Skillebyholm, kde je 20 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky (z toho asi 4 % biodynamicky) a 65 % školního stravování tvoří biopotraviny.
V Evropě dnes existuje téměř 80 ekoregionů. V České republice zatím žádný takový region nemáme – i to je podnět k přemýšlení, jak propojit zemědělství, samosprávy a místní komunity tak, aby „dobré jídlo“ skutečně bylo základem zdravé společnosti.
Skryté náklady levných potravin
Velkou pozornost vzbudil příspěvek ze Švédska, který se věnoval tzv. skrytým nákladům konvenčních potravin. Podle představených dat představují více než 100 % dodatečných nákladů nad jejich prodejní cenu.
Zhruba 60 % těchto nákladů se objevuje ve zdravotnictví – v souvislosti s vyšším výskytem diabetu 2. typu, rakoviny či srdečních chorob. Dalších 20 % připadá na péči o životní prostředí a zbylých 20 % tvoří náklady v sociální oblasti. Levné potraviny tak ve skutečnosti levné nejsou – jen se část ceny přesouvá jinam, mimo náš běžný nákupní košík.
Společný evropský obraz
Celkem se v Budapešti sešli zástupci 16 evropských zemí. Setkání nabídlo pestrý obraz biodynamického zemědělství napříč Evropou – od etablovaných struktur na severu až po nadšené průkopníky v regionech, kde biodynamika teprve získává půdu pod nohama.
Z pohledu českého a slovenského hnutí je povzbudivé vidět, že jsme součástí živé, mezinárodní komunity, která sdílí zkušenosti, inspiruje se navzájem a hledá cesty, jak biodynamické myšlenky přenášet do praxe – na pole, do škol, do kuchyní i do politické debaty.
Text: Jana Vaníčková, Demeter CS
(zveřejněno se souhlasem autorky)
