Na přelomu února a března 2025 ožila budova Národního zemědělského muzea v Praze výjimečnou atmosférou – proběhl zde pátý ročník Symposia Živé zemědělství, letos zaměřený na ekologické a biodynamické ovocnářství a vinohradnictví. Dvoudenní setkání nabídlo přes 20 přednášek, diskusí i workshopů vedených odborníky z Česka i zahraničí, včetně jmen jako Martin von Mackensen, Georg Meissner, Clémence Boutry nebo Nicolas Juretić.
Společným tématem napříč sekcemi byla adaptace zemědělství na klimatické výzvy, propojování zkušeností a hledání konkrétních řešení. Symposium se stalo nejen vzdělávací, ale i komunitní platformou – s možností networkingu, ochutnávek lokálních bio produktů a kulturním programem, včetně večerní degustace vín v Alma Wines.
Dvě opomíjená témata – dva silné dny
Jiří Prachař, spoluorganizátor symposia, hodnotí letošní ročník jako tematicky nejvyhraněnější:
„Zaměřili jsme se na dvě oblasti, které si zaslouží více pozornosti – ekologické ovocnářství, které je u nás stále na začátku, a ekologické vinařství, kde už máme co nabídnout i v evropském měřítku.“
Obě odvětví dnes čelí stejným problémům: nedostatku vody, klimatickým výkyvům a mrazům. O to důležitější bylo setkat se, sdílet zkušenosti a hledat cesty k odolnějším systémům hospodaření.
Ovocnářská sekce: přemýšlet v kontextu krajiny
Tereza Chuchmová z Farmářské školy, která vedla ovocnářskou sekci, zdůrazňuje ekonomickou zranitelnost ekologických sadařů:
„S trvalými kulturami se těžko reaguje na klimatické extrémy. Jedna mrazivá noc může znamenat ztrátu celé sezóny.“
Diskutovalo se o rezistentních odrůdách, krajinotvorných opatřeních i strategickém plánování výsadby. Zazněla výzva k hlubšímu přemýšlení v širších souvislostech – ne jen o rostlinách, ale o krajině, ve které žijí.
„Potřebujeme víc práce s vodou, s větrem i s výběrem vhodných stanovišť. Měnit krajinu, ne jen kulturu,“ shrnula Tereza.
Vinařská sekce: věda, biodynamika a živý keř
Marek Vybíral, vinohradník a organizátor vinařské části, ocenil prolínání různých přístupů – vědeckých, praktických i filozofických. Klíčová pro něj byla přednáška Nicolase Juretiće o šetrném řezu révy:
„Mluvíme o půdě a ochraně rostlin, ale zapomněli jsme na samotný keř – jeho stavbu, vitalitu a dlouhověkost.“
Vinařství tak bylo prezentováno jako životní ekosystém, kde záleží nejen na chemii půdy, ale i na tvaru keře či spolupráci mikroorganismů.
Symposium podle Marka nabídlo také inspiraci z jiných oborů:
„To, co se tu prezentovalo, je o úroveň výš než běžné oborové akce. Škoda jen, že jsem nestihl přednášky ovocnářské sekce – to je daň za paralelní program.“
Sdílení za hranice sálu
Překvapivý zájem zaznamenaly i záznamy přednášek, které umožnily přístup k obsahu i těm, kdo se nemohli zúčastnit osobně. Potvrzuje se tak význam symposia nejen jako jednorázové akce, ale jako dlouhodobého vzdělávacího a inspiračního zdroje pro odbornou i širší veřejnost.
Co si odnášíme?
Pátý ročník Symposia Živé zemědělství:
-
otevřel aktuální témata spojená s klimatickou změnou,
-
propojil odborníky, farmáře, studenty i zájemce o udržitelnou krajinu,
-
ukázal, že spolupráce napříč přístupy a generacemi má smysl,
-
a zanechal inspiraci, která sahá daleko za zdi přednáškového sálu.
Děkujeme všem účastníkům, partnerům a lektorům, kteří letošní symposium pomohli uskutečnit. Těšíme se na další ročník – společně můžeme kultivovat krajinu i vztahy v ní zakořeněné.
