Cílí na soběstačnost, klima i komunitní vazby
Městské zemědělství si v Praze získává stále pevnější místo mezi strategickými nástroji pro udržitelný rozvoj. Vize hlavního města reflektuje nejen ekologická hlediska, ale i sociální a ekonomické přínosy, které tento způsob hospodaření přináší. Podle koordinátorky cirkulární ekonomiky na Magistrátu hl. m. Prahy Ing. Pavly Antonínové, Ph.D., představuje městské zemědělství významnou součást klimatického závazku a přechodu metropole na cirkulární ekonomiku.
„Praha vnímá městské zemědělství jako důležitý nástroj pro podporu udržitelného rozvoje, který se promítá do klimatického závazku i přechodu hl. m. Prahy na cirkulární ekonomiku. Město si klade za cíl nejen snižovat environmentální zátěž, ale také posilovat lokální soběstačnost a sociální soudržnost prostřednictvím lokálně produkovaných a ekologicky vypěstovaných potravin,“ uvedla Antonínová.
Městské zemědělství je pevně ukotveno ve strategii Cirkulární Praha 2030, kde oblast zemědělství a potravin tvoří jednu ze čtyř hlavních oblastí. Strategie podporuje inovativní přístupy k využívání zdrojů, a to včetně komunitních forem hospodaření a udržitelných zemědělských praktik.
Praha tímto směrem nesměřuje jen na papíře – podniká také konkrétní kroky. Město například nabízí zemědělcům městské pozemky formou pachtovních smluv, jejichž podmínky zdůrazňují ekologické hospodaření. Zásady těchto smluv mimo jiné vymezují velikost půdních bloků, upravují osevní postupy a kladou důraz na plodiny, které nezvyšují půdní erozi. Součástí je také omezení použití pesticidů, herbicidů a minerálních hnojiv. Výběr nových pachtýřů probíhá prostřednictvím otevřených výběrových řízení.
Vedle toho město poskytuje grantovou podporu komunitním projektům, jako jsou zahrady a farmy v městském prostoru. Tyto iniciativy proměňují nevyužité městské pozemky v lokální zdroje potravin a zároveň posilují propojenost obyvatel s jejich okolím.
Mezi hlavní přínosy městského a příměstského zemědělství v Praze patří snížení emisí díky kratšímu řetězci přepravy potravin, posilování potravinové soběstačnosti a podpora biologické rozmanitosti prostřednictvím ekologického hospodaření. Takto vznikají zelené oázy, které zlepšují mikroklima a kvalitu života ve městě.
Vztah mezi městem a zemědělci je podle koordinátorky stavěn na otevřeném dialogu. Magistrát se snaží se zemědělci pravidelně setkávat, naslouchat jejich potřebám a využívat zpětnou vazbu pro úpravu podmínek pachtu i komunikačních strategií. „Pravidelná zpětná vazba od zapojených aktérů je ke každému kroku klíčová. Magistrát nechce činit rozhodnutí bez informací přímo z terénu,“ potvrzuje Antonínová.
Zájemci o pacht mohou najít aktuální výzvy a potřebné informace na webových stránkách města. Kontaktním místem je Odbor ochrany prostředí, konkrétně oddělení péče o zeleň.
Do budoucna město zvažuje další rozvoj podpory městského zemědělství. Chybí například generel městského zemědělství, který by umožnil získávat aktuální data o výměře ploch, objemu produkce či způsobech distribuce. Uvažuje se také o zapojení nových technologií – od využití biouhlu až po digitální platformy propojující farmáře s obyvateli města nebo školami.
Praha tak ukazuje, že i velká evropská metropole může hledat cesty k ekologicky odpovědnému a soběstačnému potravinovému systému, v němž mají své pevné místo nejen zemědělci, ale i aktivní obyvatelé města.
Článek připravila Klára Hrdá jako součást projektu:
ViVid – Apprendre, entraîner et former vers les 3 V des réseaux alimentaires citoyens: Viabilité, Visibilité, Vivabilité, Erasmus project: 2023-1-FR01-KA220-ADU-000165801
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.
