Špinavých dvanáct: Zpráva o obsahu pesticidů v ovoci a zelenině

Americká organizace EWG (Environmental Working Group) zveřejňuje již několik let žebříček tzv. Špinavých dvanáct, seřazený podle obsahu pesticidů v 47 zemědělských plodinách v USA. Podle aktuální zprávy EWG pro rok 2020 téměř 70 % sledovaných zemědělských produktů obsahuje rezidua škodlivých pesticidů. 

Špinavých dvanáct:

  1. Jahody
  2. Špenát
  3. Kapusta
  4. Nektarinky
  5. Jablka
  6. Hroznové víno
  7. Broskve
  8. Třešně
  9. Hrušky
  10. Rajčata
  11. Celer
  12. Brambory

Hlavní poznatky:

  • Jahody, špenát, kapusta, nektarinky, třešně a jablka – více než 90 % vzorků těchto testovaných plodin obsahovalo stopy dvou či více pesticidů.
  • Několik vzorků kapusty obsahovalo dokonce 18 různých pesticidů!
  • Vzorky kapusty a špenátu měly v průměru 1,1 až 1,8krát více stop pesticidů než jakákoliv jiná testovaná plodina.
  • U kapusty byl nejčastěji zaznamenaný pesticid DCPA, který byl roku 2018 americkou Agenturou pro ochranu životního prostředí klasifikován jako možný lidský karcinogen. Nutno podotknout, že Evropská unie DCPA už v roce 2009 zakázala.

Ačkoliv jsou do žebříčku tradičně zahrnovány pouze čerstvé plodiny, EWG tento rok mimo něj zmínila také rozinky, kde u 99 % testovaných vzorků byly pesticidy nalezeny. Při zahrnutí do žebříčku Špinavých dvanáct by tedy jednoznačně obsadily první místo.

Vedle plodin s vysokým obsahem pesticidů zveřejnila EWG i seznam těch, které se naopak v testech ukázaly jako nejekologičtější.

Čistých patnáct:

  1. Avokádo
  2. Sladká kukuřice
  3. Ananas
  4. Cibule
  5. Papája
  6. Hrášek cukrový
  7. Lilek
  8. Chřest
  9. Květák
  10. Meloun Cantaloupe
  11. Brokolice
  12. Žampiony
  13. Hlávkové zelí
  14. Ananasový meloun
  15. Kiwi

Hlavní poznatky:

  • Téměř 70 % plodin z Čistých patnáct nevykazovalo žádné stopy pesticidů.
  • Pouze 7 % plodin z uvedeného seznamu obsahovalo dva či více pesticidů. Přítomnost více než dvou pesticidů byla tedy u těchto plodin mimořádně vzácná.
  • Stopy pesticidů byly zaznamenány u méně než dvou procent vzorků avokáda a kukuřice.

Zdravotní benefity při snižování obsahu pesticidů v potravinách

Mnoho potenciálně škodlivých látek, které se do plodin dostanou při použití pesticidů, v nich zůstává i po omytí či oloupání. Klinické testování zveřejněné v odborném časopise Nutrients ukázalo, že při omezení konzumace potravin s vysokým obsahem pesticidů a jejich nahrazení potravinami z ekologického zemědělství dochází ke značnému zlepšení plodnosti a snížení rizik při porodech, stejně jako snížení výskytu nehodgkinského lymfomu a nižší BMI.

Výzkum Harvardské univerzity, který pracoval s podobnými daty a metodami jako EWD, dosáhl obdobných výsledků pro přítomnost pesticidů v zemědělských plodinách. Potvrdil také, že ekologicky pěstované plodiny mají pozitivní vliv na početí a bezproblémové těhotenství.

Je ale třeba dodat, že v tomto článku je hodnocena “čistota” pouze z hlediska reziduí pesticidů, nikoli z hlediska celkové ekologické stopy a dalších aspektů. Například avokádo tu sice vychází z pohledu zdraví spotřebitele jako nejčistší, ovšem díky ekonomickému tlaku na jeho pěstování dochází k masivnímu odlesňování a znečišťování životního prostředí v Mexiku, obchod s ním ovládá místní mafie a hrozí, že zde v budoucnosti díky celosvětové oblíbenosti této plodiny nastane podobná ekologická katastrofa jako kvůli palmovému oleji. 

Zemědělství v Česku

Jak uvádí předseda ČTPEZ Jiří Lehejček, i na území České republiky je aplikace pesticidů rozšířena: „…například látka používaná v postřicích zabraňujících provrtávání červů do jablečné dužiny, vyvolává často alergické reakce.“ Zároveň také zmiňuje, že jedním z hlavních příjemců pesticidů je u nás řepka olejka. Hlavní problém efektivního pěstování řepky spočívá v použití POR (přípravky na ochranu rostlin) z důvodu velkého počtu chorob a škůdců, kteří ji napadají.

Plodiny pěstované i v konvenčním zemědělstvím mají díky EU poměrně přísná kritéria pro používání pesticidů. To ovšem podle odborníků neznamená, že by byly naprosto bez rizik. Kombinacemi jednotlivých pesticidů vzniká totiž tzv. pesticidový koktejl. „Stopové množství pesticidů nemusí být hned zdraví škodlivé. Jednotlivé pesticidy však mezi sebou reagují a při více než tisíci používaných druhů nelze jednoduše zjistit, jaké následky tyto všechny reakce mají na lidské zdraví v průběhu dlouhodobého užívání,“ komentuje tuto problematiku Lehejček s tím, že problém ČR je také netransparentnost dat.

Ačkoliv plodiny prodávané na území České republiky nemusí dosahovat takové úrovně kontaminace pesticidy jako v USA, laické veřejnosti chybí přehledná čísla na způsob Špinavých dvanáct vydávaných EWG.

V souvislostí se škodlivostí pesticidů a zdravotních benefitů organicky pěstovaných plodin je třeba zmínit, že Evropská komise schválila plán, podle kterého by do roku 2030 mělo být až 25 % zemědělské půdy obděláváno ekologicky a spotřeba syntetických pesticidů by měla klesnout na polovinu.

Data z roku 2018 ukazují, že ekologicky obhospodařovaná půda na území EU dosahuje téměř 13,8 milionů hektarů, což je 7,7 % celkové výměry zemědělské půdy v EU. Na území ČR je pro srovnání ekologicky obhospodařováno 541 tisíc hektarů, tedy 15,2 % celkové výměry naší zemědělské půdy.

Článek byl zpracován Ivou Nevečeřalovou na základě zprávy Filipa Stowassera z České technologické platformy pro ekologické zemědělství