V polovině dubna jsme v Brně organizovali síťovací setkání aktérů potravinové spolupráce v Jihomoravském kraji jehož cílem bylo hledat možnosti spolupráce v oblasti podpory lokální produkce a spotřeby kvalitního jídla v regionu. Přestože setkání vzniklo velmi rychle, podařilo se nám propojit 23 zástupců Jihomoravského kraje, Brněnské metropolitní oblasti, Masarykovy Univerzity, řady Místních akčních skupin, obcí i nevládních organizací.
Mít společnou vizi a cíl
Proměňovat systém je běh na dlouhou trať, obzvlášť pokud se změna dotýká tak komplexních systémů jako je zemědělství, produkce a spotřeba potravin, které zasahují každého jednotlivce, instituci, ale i krajinu, životní prostředí a naše zdraví. Každý z nás totiž jí několikrát denně. Jak by měl náš potravinový systém vypadat? Co je naším cílem? To jsou důležité otázky, které si kladli i účastníci síťovacího setkání. Například podle Tomáše Václavíka ze Skutečně zdravé školy by mělo být cílem “Vytvořit udržitelný potravinový systém, který občanům dodá zdravé potraviny a vodu udržitelným způsobem a zároveň bude podporovat život na venkově, vzdělanost všech aktérů v potravinovém řetězci, ale i minimalizovat plýtvání, tedy zajistit cirkularitu zdrojů.” Další výzvou ovšem je, kde začít a na jaké konkrétní cíle a priority se zaměřit, abychom takového systému dosáhli?
Jak neskončit v žumpě
Pokud se sejdete s pestrou skupinou lidí, kteří se dlouho pokoušejí proměňovat systém, ve kterém žijí, diskuse může skončit ve frustraci. Systém a vazby v něm jsou komplexní a nepřehledné. “Je těžké se rozhodnout, na co zaměřit pozornost s tím vším, co znám, aby se něco vůbec pohlo.”, sdílela Andrea Hrabalová z Lovime.bio, která se sama v oblasti ekologického zemědělství v různých rolích pohybuje 25 let. Pokud jste v něčem totiž dlouho, vnímáte intenzivně všechny bariéry, na které neustále narážíte. Spoustu jste toho už vyzkoušeli a vnímáte, jak se často historie opakuje. A proto je důležité, aby součástí pracovních skupin a týmů byli jak představitelé moudré zkušenosti, tak lidé posilující stabilitu a mladá generace s chutí a energií překračovat komfortní zónu, objevovat a zkoušet nové. A to se na setkání v Otevřené zahradě podařilo.
Jak ale neskončit v žumpě frustrace, když se diskuse řece jen začne dotýkat těžkých témat? Je užitečné přizvat si na setkání vnímavého a schopného facilitátora, který dokáže včas situaci přerámovat a přesměrovat pozornost na řešení. To se podařilo i Liboru Macákovi z Akády, který nenechal účastníky zabřednout do stesků, ale otevřel téma: Jaký máme společný cíl?
Rozdmýchávat spolupráci a podporovat lokální odbyt
I ve velmi krátkém čase se podařilo účastníkům setkání najít témata důležitá pro posun potravinové spolupráce. Shodli se, že klíčové je mít lokálního nebo regionálního koordinátora, podpořit lokální odbyt a spolupráci mezi zemědělci a producenty. Jak ukazují zkušenosti zástupců Místních akčních skupin, ale i zkušenosti z Živého regionu, spolupráce mezi producenty nevznikne jen tak sama od sebe. Je potřeba, aby ji někdo koordinoval, rozdmýchával, dokázal zahlédnout v systému příležitosti pro synergie a aktivně tato místa i jednotlivce propojoval.
Jak sdílela Andrea Hrabalová, “Začít tím, že propojíte dva zemědělce, nebo farmu a restauraci. Dělat malé akce a akční kroky s těmi, kteří chtějí a kde to dává smysl. Dáte tomu pozornost, propagaci a pak se to může začít nabalovat jako sněhová koule.” Podobným způsobem pracují i v Místních akčních skupinách a tak například v MAS Živé pomezí podporují propojení sýrařů a vinařů nebo po vzoru MAS Moravský kras organizovali akci s názvem Lokální Ježíšek s dárkovými balíčky od místních producentů.
Soňa Raszková z Metropolitní oblasti Brno představila také příklad aktuálně běžícího projektu MECOG-CE – Posílení metropolitní spolupráce a řízení ve střední Evropě, jehož cílem je najít nejlepší příklady dobré praxe, nástroje a postupy, jak posilovat metropolitní spolupráci v území, které představuje Brno s navazujícími 180 obcemi. Projekt odstartoval v roce 2023 analytickou částí, v níž byla potravinová spolupráce identifikována jako jedno z témat klíčových pro rozvoj území. Projekt nabízí velkou příležitost se učit i od partnerů ze zahraniční a přenášet příklady dobré praxe do našich podmínek. Projekt už letos cílí mimo jiné na testování a realizaci pilotních akcí, tedy vytipování konkrétních projektů a akcí, jejich realizace, tetování a vyhodnocení, jak fungují v našich podmínkách a co dává smysl rozvíjet dále. Právě tady je vítaná spolupráce s aktéry, kteří mají znalost území a letité zkušenosti jako jsou zástupci veřejné správy, kraje, obcí, Místních akčních skupin, oborových organizací, zemědělců a producentů, akademické sféry i neziskových organizací. Jak řekl na setkání Petr Šašinka, vedoucí oddělení Strategického plánování a rozvoje BMO: “Nejsme experti na potravinovou spolupráci, ale máme k dispozici nástroje. Konkrétní cíl projektu proto hledáme ve spolupráci s vámi, kteří zkušenosti máte. Je to příležitost jak téma zarámovat a posunout dál.”
Jak velké by mělo být území, v němž se potravinová spolupráce rozvíjí? Tato otázka rezonovala celým setkáním. Stávající zkušenosti z Místních akčních skupin, ale i projektů jako je Živý region ukazují, že kapacita zemědělců schopných pěstovat a produkovat lokální potraviny je omezená a je potřeba sdílet a spolupracovat v širším území. Má být tím územím Brněnská metropolitní oblast, celý Jihomoravský kraj nebo dokonce celá Morava? Kraj je silný hráč a pokud by se podařilo více propojit strategie a záměry i spolupráci Jihomoravského kraje a BMO spolu s dalšími aktéry, bylo by to pro region přínosné.
Co bude dál?
Jedno setkání samozřejmě nic nevyřeší. Každé takové setkání ale může podpořit vzájemné naslouchání, porozumění a vytvářet prostor pro novou spolupráci. Už v červnu se proto chystá kulatý stůl k tématu krátkých distribučních řetězců.
Je zřejmé, že na Jižní Moravě se toho v oblasti lokální produkce a spotřeby jídla hodně děje. Na všech úrovních systému jsou velmi aktivní a zapálení lidé s velkými zkušenostmi, kteří v rámci své působnosti rozvíjí místo, kde žijí a jsou otevření spolupráci. Pokud se podaří tyto jednotlivce, ale i instituce propojit, najít společnou vizi a priority, ale i institucionální a politické zaštítění potravinové spolupráce, dává to naději pro posun směrem k vizi zdravého regionu.
Napsala: Šárka Krčílková, AMPI
………………
Setkání bylo součástí aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.
