Městské zemědělství je víc než jen záhony mezi domy. V Praze propojuje péči o půdu, biodiverzitu a klima s komunitním životem, vzděláváním a lokální ekonomikou. Přináší čerstvé potraviny, posiluje potravinovou soběstačnost a pomáhá městu adaptovat se na změnu klimatu.
Z naší práce i analýzy vyplývá, že městské farmy a zahrady přinášejí Praze pět klíčových přínosů:
Klimatická adaptace – zelené plochy, hospodaření s dešťovou vodou, uhlíková stopa.
Potravinová suverenita – místní produkce, krátké dodavatelské řetězce, zdravější jídlo.
Vzdělávání a osvěta – školní programy, workshopy, ekologická gramotnost.
Komunitní rozměr – propojování generací, sousedství i začleňování nově příchozích.
Ekonomický a kulturní přínos – podpora bio produkce, lokální značky, identita místa.
Městské zemědělství (MZ) v Praze představuje živý, ale křehký ekosystém iniciativ, které kombinují environmentální přínos, sociální inovaci a komunitní zapojení. V posledních letech Praha začlenila témata městského zemědělství do svých strategických dokumentů, zejména do strategie Cirkulární Praha 2030, která vychází z Klimatického plánu hl.m. Prahy do roku 2030. Tyto dokumenty podporují komunitní zahrady, ekologické zemědělství a zkrácení dodavatelských řetězců. Nicméně, implementace těchto politik je často nejednotná a chybí jasné institucionální ukotvení. Odpovědnost je rozptýlena mezi různé odbory a oddělení magistrátu, což komplikuje koordinaci a realizaci konkrétních opatření.
Výzkumnice Pixová & Plank identifikují, že klíčové prvky jako potravinová bezpečnost, ochrana půdy, a zajištění prostoru pro agroekologii jsou často přehlíženy nebo marginalizovány. Zároveň chybí koordinovaný přístup městských úřadů
Z pohledu praxe městských farmářů (setkání 1/2025) se ukazuje, že:
AMPI se dlouhodobě podílí na rozvoji městského zemědělství v Praze:
propojujeme farmáře, školy, komunitní zahrady a město,
přinášíme inspiraci ze zahraničí a evropských sítí,
zpracováváme analýzy a podklady pro magistrát,
vytváříme prostor pro dialog a spolupráci.
Naším cílem je, aby městské zemědělství bylo pevnou součástí rozvoje Prahy – se stabilním přístupem k půdě, férovými pravidly a podporou pro ty, kteří do něj investují svou energii.
Městské zemědělství v Praze představuje rostoucí, ale zatím zranitelný sektor s vysokým potenciálem pro udržitelný rozvoj města. Zjištění z výzkumu, praxe i přímých rozhovorů s farmáři ukazují, že i přes rostoucí zájem jak zájemců o hospodaření (často mladých začínajících zemědělců), tak veřejnosti a začlenění do některých strategií města naráží MZ na strukturální překážky – nedostatek dostupné půdy, institucionální roztříštěnost, slabé zázemí a složitý přístup k odbytu.
Městští farmáři sami přitom nabízejí konkrétní, prakticky ukotvená řešení – od sdílené infrastruktury a přístupu k městskému bioodpadu přes spolupráci se školami až po participativní řízení a zapojení veřejnosti. Pokud chce Praha naplnit své klimatické, sociální i potravinové cíle, mělo by městské zemědělství získat pevné místo v politice i prostoru města.
Mrkněte na články k tomuto tématu nejen na našem blogu:
Městské zemědělství: Příležitost pro udržitelnější městské prostředí – Rozhovor s Flore-Anaïs Brunet
Městské zemědělství: Příležitost pro udržitelnější městské prostředí 2
Farma v Prokopském údolí: Jak Lucie a Brett Gallagherovi proměnili město v živou krajinu
Ekologičtí zemědělci v nejistotě. Proč je prodlužování pachtů v Praze problém a co s tím?
Výzkum Plank & Pixová – Local food systems in Europe (2024)
Téma městského zemědělství rozvíjíme v rámci projektu Vivid.
ViVid – Apprendre, entraîner et former vers les 3 V des réseaux alimentaires citoyens: Viabilité, Visibilité, Vivabilité, Erasmus project: 2023-1-FR01-KA220-ADU-000165801
Financováno Evropskou unií. Názory vyjádřené jsou názory autora a neodráží nutně oficiální stanovisko Evropské unie či Evroské výkonné agentury pro vzdělávání a kulturu (EACEA). Evropská unie ani EACEA za vyjádřené názory nenese odpovědnost.