Inspirace pro zemědělce: Agrolesnictví ve výběhu nosnic | Ampi – Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s.

Inspirace pro zemědělce: Agrolesnictví ve výběhu nosnic

V seriálu Inspirace pro zemědělce představujeme příklady různých způsobů hospodaření v ekologickém a biodynamickém zemědělství, v jehož středu je péče o půdu, přírodní i lidské zdroje. Chceme inspirovat začínající i zkušené zemědělce, ty ekologické, nebo i ty, kteří o přechodu na ekologické hospodaření přemýšlí. Zasít třeba první semínko budoucí změny. V seriálu se proto objevují  pestré příklady z praxe konkrétních zemědělských podniků jak od nás, tak ze zahraničí.

Dnešní díl představuje německý příklad toho, jak lze propojit chov slepic a pěstování stromů v agrolesnickém systému.

Agrolesnictví s mnoha výhodami

Kur původně obýval lesy a lesní okraje, slepice proto nepotřebují ve výběhu pouze trávu. Rozhodující pro jejich pohodu je vybavení výběhu přirozenými strukturními prvky, které slepicím poskytnou dostatek ochrany, stínu a zaměstnání. Takovým ideálním slepičím výběhem můžou být agrolesnická opatření.

Ovocné stromy a ořešáky představují poměrně drahou variantu agrolesnictví a trvá dlouho, než stromy vytvoří žádaný efekt. Pro založení agrolesa se proto hodí především rychle rostoucí pionýrské druhy stromů, jako jsou topoly. Topoly mohou již ve druhém roce dosáhnout výšky i výrazně přesahující pět metrů a rychle se vyvíjejí do podoby účinných strukturních prvků. Někteří zemědělci hovoří o tom, že se slepice dokonce ihned po výsadbě vydávají podél pásů topolových prutů podstatně dále do výběhu. Od druhého roku je evidentní rovnoměrné využívání celé plochy výběhu.

Osvědčila se pásová výsadba s různými odrůdami topolů, při níž se vždy dvě řady vysazují poměrně blízko sebe, takže již od druhého vegetačního období bývá dosaženo tunelového efektu s účinkem vodicí dráhy. Mezi těmito dvojitými řadami je vhodné ponechat větší odstup, asi sedm až osm metrů, tak, aby zde ve střednědobém horizontu byl díky dostatku pronikajícího světla možný růst travního porostu. Zpravidla se vysazuje zhruba 1200 stromů na hektar, přičemž tato výsadba simuluje okraj lesa jako přirozený životní prostor slepic. Možné jsou také agrolesnické systémy s jednotlivými řadami nebo poměrně hustě osázené ostrovy dřevin. V každém případě jsou stromy pro slepice „magnetem“ a spadané listí jim v zimě poskytuje zaměstnání. Důležité je zvolit při výsadbě takový spon, aby v prvním vegetačním období bylo možné udržovat při využití vlastní techniky prostor kolem dřevin bez konkurující vegetace. 

Založení, náklady a přínos

Náklady na výsadbu agrolesnického opatření ve výběhu nosnic jsou přijatelné. Ve výsadbových pásech je nejprve třeba dobře prokypřit půdu (například rotavátorem). U výběhů o výměře několika hektarů je vhodné objednat si výsadbu u zkušeného poskytovatele služeb vybaveného speciální technikou. Za den lze proměnit v agroles až šest hektarů výběhu. Menší výběhy je možné osázet svépomocí za použití zemního vrtáku nebo půdního dláta. Optimální termín výsadby je od března do dubna. Investice do sadbového materiálu a výsadby se zpravidla pohybuje mezi 1500 a 2000 eur na hektar zemědělské půdy. Ve výbězích pro slepice se vysazují topolové pruty o délce asi 175 cm do hloubky 60 až 70 cm, takže po výsadbě sahají do výšky asi 110 cm. Slepice totiž většinou všechny mladé výhony až do výšky zhruba 70 cm úplně ozobou. K výsadbě se používají šlechtěné topoly s rovným růstem, která nemají sklon k lámání koruny. Zvlášť zajímavé pro agrolesnické systémy jsou odrůdy Bakan, Skado, Dender, Marke, Vesten a Remus, vyšlechtěné v belgickém Výzkumném ústavu pro přírodu & les. Kromě velmi dobrého zdravotního stavu a rychlého a rovného růstu se vyznačují také vysokou kvalitou dřeva. Vhodné jsou ale též německé odrůdy jako FastWood, Matrix nebo starší odrůda Hybride 275.

V porovnání s rychloobratovou produkcí topolů je vhodný poměrně velký spon výsadby – sází se okolo 10 000 sazenic na hektar. Plochu výběhu je pak možné dobře kontrolovat a v případě potřeby lze zpracovávat půdu mezi řadami. První sklizeň dřeva může podle podmínek růstu proběhnout šest až deset let po výsadbě. Poté topoly obrazí z pařízků. Odstraněním jednotlivých řad je kdykoli možné výsadbu přizpůsobit potřebám podniku. Průklest umožní produkci silnějšího kmenového dříví. Pro zachování zemědělského statusu půdy je však třeba provést alespoň jednu sklizeň za 20 let.

Dřevo lze použít na pozemku, například jako stelivo kolem stáje, nebo jako mnohostrannou surovinu k energetickým a látkovým účelům. Důležité je o záměru založení agrolesa  předem vyrozumět příslušný zemědělský úřad. V Dolním Sasku jsou rychle rostoucí druhy stromů uznávány jako vegetační kryt ve výběhu drůbeže. Také v mnoha dalších spolkových zemích se agrolesnictví ve výběhu nosnic s úspěchem používá.

Již při první sklizni mohou čisté finanční výnosy dříví dosáhnout přinejmenším výše nákladů na založení agrolesa, jakmile se ceny dříví vzpamatují. Na průměrných stanovištích lze při dobré péči očekávat roční přírůstek dřeva ve výši asi deseti tun sušiny na hektar. Přitom se v jenom v přírůstku dřeva poutá každoročně okolo 18 tun CO2 na hektar, takže systémy agroforstu mají i nad rámec výběhů pro nosnice význam pro ochranu klimatu.

Výhody agrolesnického systému ve výběhu drůbeže

  • kryt před dravými ptáky (snížení stresu a menší ztráty)
  • rovnoměrnější spásání výběhu
  • menší zatížení choroboplodnými zárodky na ploše výběhu přiléhající ke stáji
  • ochrana před sluncem a povětrností (stín a přirozené ochlazování výparem během horkých období)
  • ochrana spodní vody díky recyklaci živin a plošnému rozptýlení trusu
  • ochrana před větrem a erozí
  • vyšší biodiverzita
  • jako „vedlejší produkt“ lze získat značné množství dřeva, které můžeme již po několika letech použít jako ekologicky šetrnou surovinu

Na konci března jsme vysadili topoly. Kvůli následnému suchu jsme museli zavlažovat, topoly jsou však velmi odolné: přestože bylo málo vody, většina z nich vyrašila a rychle se začala vyvíjet. Zatím nejsou tak husté, aby slepice ochránily před dravci, slepice však mezi kmínky s velkou oblibou hrabou a zobají. Porostou-li mladé stromky nadále s takovou rychlostí, budou již v příštím roce poskytovat drůbeži ochranu a stín.

Agrolesnictví ve výběhu nosnic začleníme do koloběhů podniku a doufáme, že za pár let z řezu topolů pokryjeme potřebu štěpky na topení.

Lignovis GmbH

Podnik vysázel v osmi zemích Evropské unie více než 25 milionů rychle rostoucích dřevin jako obnovitelnou surovinu a jako agroles. Spektrum zákazníků sahá od malých zemědělských podniků až po nábytkářské a energetické koncerny. Na necelých 40 ha školky se produkují sazenice 16 různých odrůd topolů, částečně v kvalitě ochranné známky Demeter. Agrolesnictví ve výběhu nosnic bylo v Německu dosud realizováno v sedmi spolkových zemích. Další informace: www.hühner-wald.de

Autor článku: Michael Weitz

Vzdělávání a poradenství pro ekologické zemědělce

Farmářská škola – Jsme jediná škola ekologického a biodynamického zemědělství v České republice, která nabízí ucelený program praktického vzdělávání na ekologických farmách u nás i v zahraničí. Usilujeme o znovuoživení půdy, trvale udržitelné postupy, důstojné zacházení se zvířaty a obnovení života na venkově.

Chceme vzdělávat a podporovat mladé zemědělce, kteří budou mít chuť zakládat nové statky a přispívat tak k obnově udržitelného hospodaření, zdravé krajiny i života na venkově.

Czech Organics –  Poskytujeme komplexní poradenství na míru v oblasti ekologického zemědělství jako například optimalizace osevních sledů, výživy rostlin, zvyšování půdní úrodnosti, mechanizace v ekologickém zemědělství, výběr vhodných plodin a meziplodin, optimalizace půdních bloků, climate friendly farming.

Podílíme se na výzkumu ekologického zemědělství. Přenášíme nejnovější poznatky zemědělského výzkumu do praxe.

ZPĚT na rozcestník seriálu Inspirace pro zemědělce

……………………………….

Seriál Inspirace pro zemědělce vznikl jako součást aktivit Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.