Zatímco většina studentů se chystala na prázdniny, studenti Farmářské školy a účastníci Kurzu ekologického zemědělství zamířili na začátku července Ekofarmu Probio ve Velkých Hostěrádkách, kde se odehrálo hned několik setkání a seminářů.
Bezorebné postupy v hlavní roli
Martin Hutař, zakladatel Ekofarmy Probio a PROBIO zasvětil účastníky do technologií a bezorebných postupů, které slouží k zachování půdní vlhkosti a snížení rizika eroze. Téma dále rozvinul Jan Trávníček z Czech Organics a podnítil diskusi o obilovinách a jejich poznávacích znacích. Ale mimo to se mluvilo také o mulčování, úskalích zemědělské terminologie nebo třeba vojtěšce. Názornost výkladu a vstřebání informací podpořila praktická ukázka technologií přímo v terénu, přátelská atmosféra a občerstvení z toho, co vyrostlo přímo na ekofarmě, kde hospodaří i Sociální podnik Jasan.
„Když jsme odkryli svrchní vrstvu vysušené půdy, byla pár centimetrů pod povrchem zachována částečná vlhkost. I přes to příšerné vedro a sucho. To mě opravdu překvapilo. Myslím, že je rozhodně důležité používat takové metody zpracování půdy, které toto zajišťují.“ Kateřina Beňová, účastnice semináře
S vůní bylinek
Druhý den na farmu zavítal Tomáš Mitáček, jeden z „otců zakladatelů“ české pobočky firmy Sonnentor, který odstartoval den přednáškou o bylinkách, jejich pěstování, skladování a představením podnikatelského modelu Sonnentor. Zde byly přínosnými informacemi například podobnost pěstování bylin a obilnin, jejich využití jako rostlin druhé trati a nutnosti mělké orby. Pan Mitáček dále uvedl, že běžnou praxí je u bylin zakládání porostu vysazováním, ne výsevem, především kvůli pomalému růstu bylin a riziku zaplevelení. Možná právě proto je u nás tak málo pěstitelů bylin. Aby nezůstalo pouze u teoretického výkladu, proběhla ukázka sušáren, kde jako hlavními zmiňovanými hrozbami většinou bývají především moli, červotoči či pisivky. Před obědovou třešničkou na dortu pak byla ukázka mechanické sklizně šalvěje a levandule ručním sklízečem a sklizeň meduňky upraveným kombajnem, obojí na bylinkovém poli Sociálního podniku Jasan. Účastníci si zde také vyzkoušeli, co obnáší ruční sklizeň měsíčku.
A co se děje s bylinkami po sklizni a sušení? To objasnila odpolední exkurze do Sonnentor v Čejkovicích, kde letos otevřeli novou výrobní halu, jejíž součástí je exkurzní trasa a bylinková zahrada přístupná návštěvníkům. Přelomový je celkový koncept budovy a výroby s maximálním důrazem na udržitelnost a cirkularitu. Co to konkrétně znamená? Třeba ochlazování budovy pomocí hloubkových vrtů namísto klimatizace, fotovoltaické zdroje energie či opětovné využití a minimalizace výrobních odpadů.
Dotace podporující zemědělce a jak se farmaří v praxi
Semináře uzavřela nedělní přednáška o dotacích s Jiřím Urbanem z UKZÚZ. Zajímavými postřehy byla třeba nová dotační politika zaměřená na podporu malých zemědělců, a to především těch s výměrou do 10 ha, či podpory zemědělství v Rakousku skrze dobrovolné programy.
Na závěr studenti Farmářské školy prezentovali několik farem, kde získávají praktické zkušenosti – Králíčkova biozelenina, Statek u Macháčků a Slunce dubem. U všech studentů bylo vidět jejich nadšení a inspiraci farmami, které si vybrali pro svou praxi. Sdíleli také nadšení z ochoty a otevřenosti všech přednášející odpovídat i na ty nejzákladnější dotazy a celkovou interakci ať už v terénu či během přednášek. Nelze však opomenout pohostinnost a skvělé kuchařské umění, které setkání v Hostěrádkách vždy provází.
Kdy bude další seminář?
Semináře jsou součástí Kurzu ekologického zemědělství v Jihomoravském kraji, který nabízíme v roce 2023 v rámci projektu Živý region Podbrněnsko. Jedná se o sérii praktických seminářů doplněných exkurzemi do podniků se zajímavou praxí či příběhem. Na seminářích vyučují čeští odborníci, kteří účastníkům předávají znalosti z ekologického a biodynamického zemědělství.
Účastníci mohou absolvovat všechny anebo jen vybrané semináře.
Více informací a přihlášení ZDE.
Kurz realizuje AMPI jako součást Živého regionu, který je podpořen v rámci projektu: „Zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině: Pilotní aplikace výzkumu“ a financován z Fondů EHP a Norska 2014-2021 program CZ-ENVIRONMENT.
Text a foto: Štěpánka Rikanová, Editace textu: Šárka Krčílková
