Sekce ekologické zemědělství | Ampi – Asociace místních potravinových iniciativ, o.p.s.

Sekce ekologické zemědělství

Sekce ekologické zemědělství

Jiří Urban

Jiří Urban patří ke skupině zakladatelů ekologického zemědělství v České republice. Pracoval v zemědělské praxi, jako poradce i kontrolor ekozemědělství, ve státní správě i jako předseda svazu ekozemědělců či vedoucí Bioinstitutu. Působil nejen na českých ekofarmách, ale i v odborných institucích v zahraničí (např. FiBL). Celý život se zabývá výukou a předáváním informací o ekologickém zemědělství. V současnosti se zaměřuje na kontrolu ekologického zemědělství, legislativu, ochranu rostlin, podporuje demonstrační ekologické podniky a sám se v praxi věnuje mj. ekologickému vinohradnictví, ovocnářství, zelinářství a tvorbě krajiny.

 

 

 


Stanislav Hejduk

Stanislav Hejduk se zabývá ekosystémovými službami travních porostů a jetelovin, jejich vlivem na půdní úrodnost, ukládání organického uhlíku a dusíku do půdy, množstvím a kvalitou povrchově odtékající a prosakující vody, biodiverzitou travních porostů a problematikou přísevů a obnov travních porostů. Je podporovatelem pastvy přežvýkavců, kterou považuje za cestu k podpoře udržitelného zemědělství díky úspoře fosilních paliv, recyklaci živin, welfare zvířat a oživení krajiny. Věnuje se také problematice semenářství trav a jetelovin, kde má Česká republika dlouhou tradici a dobrou exportní pozici. Řeší také problematiku poloparazitických rostlin (zejména kokrhele) pro podporu biodiverzity rostlin i hmyzu v travních porostech.

 

Budoucnost ekologických chovů; Proč jsou pastevní chovy zásadní pro udržitelné zemědělství; Problematika skleníkových plynů a chovu přežvýkavců; Mléčné výrobky, maso, zpracování produktů Jiří Urban / Stanislav Hejduk.  Travní porosty hrají v rámci udržitelného zemědělství zásadní roli, protože v krajině plní důležité ekosystémové služby, jako je prevence bleskových povodní, ochrana před erozí půdy, ukládání uhlíku do půdy, podpora biodiverzity rostlin i živočichů (zejména opylovačů), zvyšují atraktivitu krajiny pro rekreaci a samozřejmě produkují píci pro hospodářská zvířata. Pastva zvířat na travních porostech je nejlevnějším a nejefektivnějším způsobem jejich ošetřování a sklizně. Přežvýkavci jsou dnes často obviňováni z produkce metanu a dalších skleníkových plynů, které vznikají při trávení v jejich zažívacím traktu a při využívání jejich exkrementů. V minulosti však u nás bylo chováno mnohem více skotu a dalších přežvýkavců i koní, aniž by byly zaznamenávány významné negativní dopady na životní prostředí. Naopak v současném specializovaném zemědělství se často odpojuje průmyslový chov zvířat od pěstování polních plodin. Následně se výrazně zvyšuje spotřeba fosilních paliv, minerálních hnojiv i pesticidů. V důsledku absence zlepšujících plodin v osevních postupech se snižuje úrodnost půdy, obsah organické hmoty a půda je vystavena intenzivní erozi. Opětné propojení travních porostů a dalších pícnin s pastevním chovem přežvýkavců je cestou, jak negativní trendy v současném zemědělství zvrátit.


Roman Pavela

Roman Pavela je vystudovaný botanik, pracuje ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze. Specializuje se na výzkum a využití biologicky aktivních látek z rostlin, mezi jeho další vědecké zájmy patří výzkum interakcí rostlin a hmyzu, výzkum fenoménu protipožerových aktivit rostlinných metabolitů či účinnost pesticidů. Podílel se na vývoji několika unikátních přípravků na ochranu rostlin. Spolupracuje s mnoha českými i zahraničními firmami, svou vědeckou práci popularizuje v časopisech i televizi, přednáší na univerzitách. Roku 2019 byl zařazen do prestižního seznamu nejcitovanějších vědců světa.

Biopesticidy v ekologickém zemědělství. Ochrana rostlin v ekologickém zemědělství je někdy problematická z hlediska nedostatečného množství účinných látek. Nicméně kromě využití biologických přípravků na bázi mikroorganismů a virů, či využití bioagens a ochrany predátorů, je možné využít také méně známé tzv. botanické pesticidy, farmářské přípravky a základní látky. V přednášce bude proto představena historie a současnost používání těchto přípravků na ochranu rostlin, jejich základní zástupci, účinnost i způsob a možnosti použití v ochraně proti patogenům a škůdcům zemědělských plodin. Budou diskutovány současné výzvy v oblasti výzkumu a v oblasti praktického využití.


Pavel Rotter

Mgr. Pavel Rotter, Ph.D. je environmentální chemik a ekolog. Absolvent Ph.D. studií v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Masarykovy univerzity. Zabývá se působením chemických látek na ekosystémy, problematikou ekologické stability a adaptací lesních ekosystémů. Spoluzaložil organizaci pro výsadby stromořadí a vegetačních prvků v zemědělské krajině – Větvení. Vyučoval či vyučuje na Mendelově a Masarykově univerzitě v Brně. Jako externí člen týmu připravil v roce 2022 pro Hnutí Duha analýzu problematiky používání pesticidů v zemědělství.

Workshop 6 a 10: Ekologické a biodynamické vinohradnictví. V těchto workshopech se zaměříme na specifika ekologického a biodynamického vinohradnictví. Současně se budeme věnovat aktuálním otázkám českých vinohradníků, jako např. ESKA (choroba napadající kmínky révy): příčiny, prevence, náprava. Příprava půdy pro obnovu vinice (opětovnou výsadbu). Hospodářská zvířata ve vinici. Obrana proti škodám způsobeným lesní zvěří (srnci, daňci, divoká prasata) a ošetřování příkmenného pásu ve vinici.

 


Monika Hradilová

Monika Hradilová vystudovala pedologii na České zemědělské univerzitě v Praze. Chce změnit neudržitelné hospodaření na udržitelné a tím zamezit degradaci půdy, podpořit její produkční i mimoprodukční vlastnosti. V Nadaci Partnerství pracuje jako konzultantka pro ochranu půdy v projektu Živá půda. Na základě rýčové zkoušky a vyhodnocení základních půdních parametrů pomáhá vlastníkům zemědělských pozemků nastavit správnou péči o jejich půdu.

Vlastníci pozemků – magistrátní a obecní půda. Živá půda je projekt Nadace Partnerství, který pomáhá zastavit masivní znehodnocování půdy. Poradci radí vlastníkům zemědělských pozemků z řad občanů, firem, obcí a měst, jak zlepšit kvalitu půdy a zajistit lepší hospodaření na ní. Pomáhají jím projít celým procesem změny hospodaření od rýčové zkoušky, komunikaci s pachtýřem až po uzavření férové pachtovní smlouvy.


Nikola a Christine Burgeff

Nikola a Christine Burgeffovi pracují již více než 30 let se skotem. V roce 1993 založili v Mahlitzsch, 30 km západně od Drážďan v Sasku, společně se dvěma dalšími rodinami nový statek, obhospodařovaný podle biodynamických kritérií. Co kdysi začalo se 30 březími jalovicemi z Čech a Moravy, se dnes rozvinulo do podoby stabilního stáda 80 dojnic a mladého dobytka. Nikola má také na starost podnikovou mlékárnu, Christine se stará o odbyt masa a odchov telat u kojných krav. Hof Mahlitzsch dnes hospodaří asi na 300 ha zemědělské půdy a v zemědělství, zpracování a obchodu zaměstnává více než 50 lidí.

30 let s českým strakatým skotem. Myšlenky k rozvoji stáda, vztahu člověka a zvířat a k možnostem udržitelné plemenitby skotu.


Anja Hradetzky

Anja Hradetzky je farmářka, zakladatelka organické mléčné farmy Hof Stolze Kuh severovýchodně od Berlína. Na 150 hektarech pase 150 hlavé stádo krav, dalších 100 hektarů slouží k produkci vojtěšky a obilnin. Je také trenérkou metody Low Stress Stockmanship, což je metoda manipulace s hospodářskými zvířaty založená na znalosti jejich reakcí a chování, kde hlavním cílem je zajištění bezpečnosti, efektivity a co nejnižší míry stresu. Než s manželem vybudovali svou farmu, studovala Anja Organické zemědělství a marketing v Eberswalde. Pracovala na několika organických farmách a rančích v Evropě a Kanadě, o čemž napsala knihu “Jak jsem jako kovbojka procestovala svět a bez pozemků a peněz se stala organickou farmářkou” (v originále – Wie ich als Cowgirl die Welt bereiste und ohne Land und Geld zur Bio-Bäuerin wurde“.) Anja je řečníkem a mentorem zaměřujícím se na oblasti: chov zvířat vycházející z jejich biologických potřeb, základní manipulace hospodářských zvířat, dojení na pastvině, odchov telat s matkou, alternativní financování a regenerativní zemědělství. Angažuje se v podpoře rodinných farem a rozvoje venkova. Pro dotazy ji lze kontaktovat na e-mail stolzekuh@posteo.de.

Anja Hradetzky během své studijní cesty zjistila, jak rychle může dobytek přijít o své projevy přirozeného chování. Například že telata nejsou kvůli chovu schopna pít ze zkrácených vemen či následovat stádo. To ji vedlo k samostudiu o odchovu telat s matkou u mléčného skotu (tzv. “Calf-at-foot-dairy”). Po své zkušenosti v Kanadě implementovala metody Low Stress stockmanshipu i do své práce, například odstav skupiny telat za ohradník od zbytku stáda. Mimoto je Anja díky svému autistickému mozku schopna vnímat, jak se dobytek cítí, a tvrdí, že stáje vlastně nejsou opravdu nezbytné. Ponořme se spolu s ní do kompletně odlišné perspektivy vnímání “normálního” chovu zvířat pomocí vcítění se do zvířat jako do opravdových bytostí a uskutečnění odpovídající změny v jejich chovu.


Martin von Mackensen

Martin von Mackensen je biodynamický zemědělec a pedagog. Žije a působí na vlajkové lodi biodynamického zemědělství, statku Dottenfelderhof u Frankfurtu nad Mohanem. Od roku 1991 zde vede Zemědělskou školu biodynamického zemědělství a podporuje tak mladé farmáře na jejich cestě, neboť, jak říká: „Existuje dostatek farem a příležitostí, co ale skutečně potřebujeme, jsou schopní a motivovaní lidé.“ Martin von Mackensen dlouhodobě působí jako biodynamický poradce nejen v německých, ale také v italských, francouzských či švýcarských podnicích.

Význam a rozměr chovu zvířat v ekologickém zemědělství budoucnosti I a II. Chov zvířat znamená mnohem více než jen část podnikové ekonomiky. Hovořit se bude o jeho zásadním významu a přínosu. Dále půjde o krmení, ustájení, zdraví zvířat a plemenitbu.


Nicki Haack

Nicolas Haack vystudoval ekologické zemědělské vědy na univerzitě Kassel / Witzenhausen. Jeho částečně negativní zkušenosti se zemědělstvím, které studiu předcházely a týkaly se ekologických aspektů a pohody zvířat, v něm probudily touhu najít řešení pro tyto ústřední otázky. Proto se již během studia hlouběji zabýval tematickým okruhem regenerativního zemědělství se zaměřením na chov zvířat a agrolesnické systémy, neboť při studiu záhy pochopil, že ekologické zemědělství zatím nedokáže zaplnit všechny mezery v trvalé udržitelnosti.

V rámci studijní skupiny začal pořádat přednášky k těmto tématům. Při této činnosti poznal Janose Wacka a Christopha Meixnera, s nimiž založil Triebwerk, projektovou kancelář pro regenerativní zemědělství a agrolesnictví. Motivací byla snaha rozšířit agrolesnictví pro jeho četné výhody pro člověka i životní prostředí v zemědělství. Triebwerk pracuje v oblasti agrolesnického plánování a poskytuje zemědělcům podporu od prvotního nápadu až po výsadbu při zakládání agrolesnických systémů, organizuje vzdělávání pro zemědělce a zemědělské poradce ve spolupráci s odborným zemědělským svazem pro agrolesnictví a jako průsečík mezi výzkumem a zemědělstvím se účastní (mezinárodních) výzkumných projektů k agrolesnictví.

Silvopastorální agrolesnické systémy pro skot a drůbež. Budeme se detailně zabývat silvopastorálními agrolesnickými systémy s ohledem na mobilní chov slepic s krátkoobratovými dřevinami i stromy, které se vysadí na pastviny. K tomu si ukážeme příklady a řekneme si, jak lze stromy integrovat.


Birger Paulsen

V současné době pracuje ve firmě Triebwerk v Německu. Náplní jeho činnosti je šíření a vývoj regenerativních zemědělských metod, přičemž se zaměřuje na agroles a regenerativní pastvu. Na počátku své profesní dráhy vystudoval International Forest Ecosystem Management (B.Sc.) na HNE Eberswalde. Díky svému nadšení pro udržitelné systémy hospodaření na půdě poté pracoval v zemědělské a lesnické praxi. V této době sbíral zkušenosti s různými strategiemi pastvy a dostal se do kontaktu s regenerativními přístupy k hospodaření. Vedle pastvy se jeho pozornost zaměřovala rovněž na užívání dřevin.

Vzhledem ke svému zájmu o potenciál pastevních strategií budujících půdu se zabýval teorií rotační pastvy, Holistic Planned Grazingu u Mob Grazingu. Své znalosti těchto systémů prohluboval na různých zahraničních výjezdech do praktikujících zemědělských podniků. Následně realizoval nasbírané zkušenosti v regenerativním vývojovém podniku Gut & Bösel v Braniborsku, kde vyvinul regenerativní koncept pro zemědělský podnik s těžištěm na orné půdě.

Úvod do holistického pastevního managementu – „regenerativní pastva“. Přednáška podá přehled různých regenerativních pastevních metod a jejich celostního začlenění do podniku. Budou uvedeny teoretické základy regenerativní pastvy a zároveň se přednášející pokusí ukázat prostřednictvím praktických příkladů problémy a možnosti jejich řešení v podmínkách střední Evropy.


Jan Trávníček

Jan Trávníček je poradcem pro ekologické zemědělství a spoluzakladatelem a ředitelem společnosti Czech Organics. Czech Organics se zabývá komplexním poradenstvím pro ekologické zemědělce a aplikovaným výzkumem ekologického zemědělství. Od roku 2021 koordinuje aktivity Spolku inovativních ekologických zemědělců a prvního BIO regionu v České republice.

 

 

 

 


Anna Hudská

ZAzemí z.s. v Českém Ráji. Pěstuju rostliny a chovám zvířata v podstatě odjakživa. V letech 2011 – 2017 bylo mou obživou pěstování zeleniny, v suchých letech 2018 a 2019 jsem se začala věnovat více péči o krajinu a zakládání komunit v ní. Sázíme ovocné stromy, keře, pěstujeme zeleninu, staráme se o les a zakládáme komunitní chovy slepic. Každá naše aktivita – každý sad, políčko, komposter, kurník – má svoje vlastní malé společenství rodin a nebo školních či předškolních dětí. Usilujeme o pestrou krajinu a pěstujeme rostliny i mezilidské vztahy. Moje svatá trojice: Stromy, kompost, slepice.

WS Jak založit komunitní chov slepic. Komunitní chov je hejno 30-50 slepic, o které se stará 7 rodin. Obvykle náleží každé rodině 1 den v týdnu. O slepice ten den pečuje a sebere si vajíčka. Ty pak zpravidla pokryjí týdenní spotřebu oné rodiny. Matematicky vyjádřeno – péče 1 den = vajíčka po celý týden. Témata:


Miroslav Florián

Absolvent inženýrského a doktorandského studia na Agronomické fakultě Mendelu, celoživotně se věnující zemědělství. Od roku 2002 pracuje na Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském v Brně, nyní v pozici ředitele Sekce zemědělských vstupů. Do jeho kompetence tak patří oblast krmiv, půdy, hnojiv, přípravků na ochranu rostlin, dalších agrochemických vstupů a příslušné kontroly, včetně kontrol v ekologickém zemědělství. Je aktivní v oblasti vzdělávání a osvěty, jeho hlavními tématy jsou udržitelné zemědělství, péče o půdu, racionální používání agrochemie, bezpečnost potravin, potravinová bezpečnost a efektivita státní správy.

 

 


Eliška Vozníková

Vystudovala aplikovanou ekologii na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a rozvoj venkova na Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Od roku 2009 pracuje v Hnutí DUHA jako expertka na ochranu přírody a krajiny. Témata, kterým se věnuje jsou lesy, divočina a zemědělství. Má dlouholeté zkušenosti s vedením projektů. Hnutí DUHA je součástí projektu Impact Hubu Živý region Tišnovsko – podpora změny zemědělského hospodaření a krátkých dodavatelských řetězců. V současnosti se svými týmem a projektovými partnery rozjíždí projekt podpořený Norskem z Norských fondů. V rámci tohoto projektu budou probíhat aktivity směřující k zavedení konceptu BIO regionu jako podpůrné sítě pro biodiverzitu v české krajině. Pilotní oblastí jsou vybraná území Jihomoravského kraje (včetně Tišnovska), kde proběhnou síťovací setkání, workshopy, návrhy na změny zemědělského hospodaření, školení Farmářské školy, vyškolena bude demonstrační farma, zapojení byznysu a předávání zkušeností s norským Impact Hubem v tématu práce s komunitami.

Bioregiony – příklad Ekofarma Probio, Živý region Tišnovsko – Jan Trávníček, Tomáš Uhnák, Eliška Vozníková, Lukáš Zagata. BIO region, Bioregion či v zahraničí používaný název Bio-District. Ve všech těchto názvech můžete hledat konkrétní zeměpisnou oblast, kde zemědělci, občané, provozovatelé cestovního ruchu, sdružení a veřejné orgány uzavírají dohodu o udržitelném hospodaření s místními zdroji na základě ekologické produkce a spotřeby. Rozšířeny jsou v Itálii, Španělsku, Francii, Německu a v mnoha dalších zemích. Do České republiky si svou cestu zatím jen hledají. A to například přes projekty ve Velkých Hostěrádkách nebo na Tišnovsku. Každý z projektů na to jde jinou cestou. Dojdou ke stejnému cíli? O tom jak se BIO region (ne)dá dělat v podmínkách českého zemědělství.


Josef Sklenář

Od roku 1998 hospodaříme dle pravidel o EZ. V současnosti obhospodařujeme celkem 620 ha zem půdy, přičemž cca polovina je orné půdy. Pestrý osevní postup i s netradičními plodinami (technické konopí, melouny vodní, kukuřice na zrno …) s produkcí osiv a potravinářských plodin (pšenice, pohanka, oves), ale také s velkým podílem leguminóz (luskoviny, vojtěška, jetel) nám zaručuje solidní hektarové výnosy . Chováme cca 1000 ks přeštických prasat v genové rezervě a přibližně 300 ks skotu bez tržní produkce mléka. Provozujeme pro své potřeby ale i pro jiné ekozemědělce jatka s výrobnou uzenin. Rozvážíme naše výrobky po ČR sami, ale také prostřednictvím obchodních společností. Vyrábíme elektrickou energii a teplo z bioplynové stanice. Díky tomu provozujeme sušárnu bylin, vojtěšky a zrnin. Spolupracujeme s univerzitami či výzkumnými ústavy. Momentálně s ČZU v Praze a s VÚŽv v Praze – Uhříněves dokončujeme projekty „Separace lístků a stonků leguminóz“ a „Rodinový způsob chovu prasat“. Organizujeme odborné semináře a kurzy se zaměřením na ekologické zemědělství.

Představení biofarmy Sasov – ekologický chov prasat od roku 1999. Rodinový způsob chovu prasat se zapouštěním kojících prasnic – systém chovu prasat zohledňující ekologický a etický přístup k chovu zvířat s ohledem i na ekonomickou efektivitu chovu.


Tomáš Uhnák

Doktorand České zemědělské univerzity v Praze, věnuje se výzkumu ideologických, sociálních a diskurzivních aspektů potravinových režimů a agrárních paradigmat, zejména v kontextu alternativních agro-potravinových hnutí, potravinové suverenity, agroekologie a ekologického zemědělství. Jako člen AMPI se podílí na rozvoji komunitou podporovaném zemědělství, je koordinátor KPZ Smetanka v Praze. Věnuje se ovocnářství a publicistice.

 

 

 


Lukáš Zagata

Sociolog a pedagog na České zemědělské univerzitě v Praze, ve svém výzkumu se věnuje problematice ekologického zemědělství, udržitelné spotřeby potravin a procesům tranzice v zemědělství, v minulosti se podílel na mnoha mezinárodních výzkumných projektech v rámci EU.

 

 

 

 

 


Klaus Wiesinger

Dr. Klaus Wiesinger studoval v letech 1984–1990 zemědělské vědy na Technické univerzitě Mnichov-Weihenstephan. V letech 2001–2006 byl manažerem Zemského sdružení pro ekologické zemědělství v Bavorsku, od r. 2006 pracuje na Bavorském ministerstvu zemědělství (LfL) jako koordinátor výzkumu v EZ. Od r. 2014 je vedoucím Kompetenčního centra pro ekologické zemědělství na LfL, které dnes zahrnuje 5 odborů s celkem 18 zaměstnanci. Od roku 2013 dodnes vytváří a vede projekty „Modelové ekoregiony“ a „Síť ekopodniků“, od r. 2021 je zapojen do sítě bavorských zpracovatelů a výrobců biopotravin (pekárny, cukrárny, řeznictví, mlýny, pivovary). Od r. 2021 je koordinátorem výzkumu v ekologickém zemědělství při prezidiu LfL.

Modelové ekoregiony v Bavorsku – důležitý stavební kámen k dosažení 30% podílu ekozemědělství. Přednáška se zabývá vznikem, financováním, strukturou a způsobem práce 26 modelových ekoregionů v Bavorsku. Na základě případových studií budou představeny úspěšné projekty modelových ekoregionů, ale také překážky a problémy

 

Zpět na stránku Medailonků řečníků

Zpět na stránku Smposium živého zemědělství